Almdalir

Městečko klanu Drakkast. Almdalir je poměrně malý, ale je tady všechno, co město potřebuje na to, aby se za město dalo považovat, a mezi Severskými aptří mezi ty větší. Jako jinde na Severu, i tady převažuje rybolov nad vším ostatním.

Eldgrim:

Kaldrverg konečně dorazil na místo, kam dorazit chtěl. Celá flotila čtyř lodí přistála v doku v Almdaliru, v jednom z těch povedenějších a hlavně bohatších měst Severu. Taky aby ne, vzhledem k tomu, že jinde se moc zásob koupit nedalo. Nakonec dorazil i jarlova loď, i s Eldgrimem a jarlem samotným. "Eldgrime. Půjdeš se mnou. Musim probrat ceny zásob, a Drakkasti poslední dobou nejsou zrovna nejspokojenější skupinka. Kdyby chtěli dělat problémy.. Vignare, půjdeš taky. Vem si sekeru." pověřil svého osobního strážce jarl okamžitě úkolem. Pochopitelně, že Eldgrim nemohl svého jarla jen tak nechat jít samotného do města, kam právě přistáli, to by dělal svoji práci špatně. Vignar byl jeden ze starších válečníků na Kaldrvergu, ale Eldgrimovo postavení neměl. Zase měl ale zatraceně silné paže.
V malém doku, který byl spíše molem než doopravdovým dokem, se mezitím strhávala mela. Příjezd Kaldrvergu nikdo úplně nečeká.. ale tady alespoň nevyskakovali ven. Znamenalo to, že raid to nebyl. Vousáč v dražších kožešinách a dva jeho stráže si to už pelášili k nim. Vyjednávání byla většinou rychlá...

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim to nerad uznával, ale vždy byl rád, když viděl pevninu. Znamenalo to, že konečně vypadne mezi nové lidi, pozná nové holky a kolikrát z toho taky mohl být slušný malér, protože né každý byl rád, když viděl Kaldrverg mířit k jejich břehům. Zde to zatím vypadalo poměrně klidně.
Ano..
Odpověděl klidně Eldgrim a poklepal si pravou ruku na sekeru, kterou měl přivěšenou u pasu. No a samozřejmě si přes záda hodil svůj dřevěný štít, musí využít toho že jsou ve městě a nechat překovat rám. Štítu musel člověk důvěřovat a zrovna jeho štít nebyl po dlouhé cestě zrovna v nejlepším stavu.

Eldgrim:

Jarl sešel dolů a na molo, a stejně tak i Vignar a pravděpodobně tedy i Eldgrim. Mladý Seveřan si mohl všimnout, že Drakkaští strážníci na ně koukali velmi nedůvěřivě a s jistým druhem opatrnosti. A mezitím, jarl se dal.. inu, do mluvení. Řešil s někým, kdo byl viditelně obchodník, kolik, za kolik, proč, proč ne za méně, proč ne za více, a celkově tohle obchodní povídání. Proč toho nepíšu víc? Protože se mohly dít i zajímavější věci, a viditelně, tady na jarla asi jen tak nezaútočí, před celou jeho posádkou..
Eldgrim si všiml za ním něčeho mnohem zajímavějšího. Dívka! Měla bohatší šat a hlavně docela dost šperků, takže nemohla být zrovna dcera rybáře. Ale neměla na sobě ani žádnou indikaci toho, že by to byla kněžka z Kultu.. dokonce jeden strážný na ní i nervózně kouknul, a to byla na druhé straně přístavu. Jen se šla podívat, co se to vlastně děje. Stážný ale rychle odtáhnul od dívky oči a vrátil je na Eldgrima. Nahodil přísný pohled.

Dívka:

Eldgrim Guthrumsson

No a všechno vypadalo v cajku. Začalo klasické vyjednávání o cenách, výhružky, hádky a nakonec spokojené podání ruky a pořádné zapití. Tak to prostě chodívalo. Takže Eldgrim klasicky začal hledat nějakou jinou zábavu a jednu takovou skvělou zábavu si našel. Spokojeně se pousmál a pravou rukou si prohrábl plnovous, než si všiml přísného pohledu od jednoho strážce. Což Eldgrima ještě více nabudilo, zakázané ovoce. Provokativně se na strážce usmál a párkrát nadzvedl obočí. Prakticky mu tím řekl, že je mu jeho přísný pohled silně u zadní paluby, protože on si za svým cílem rozhodně hodlal jít.

Eldgrim:

Když si dívka všimla pohledu Eldgrima, vesele se na něj usmála. Když se Eldgrim podíval zpátky na strážného, tak ten se rozhodně teda vesele neusmíval., Naopak. Vypadalo to, že pohledem do šupáka udělá díru, a když začal Eldgrim dělat svoje pohnutky, tak už sáhl po topůrky sekery..
"...to zní jako solidní plán. Sakra, Sigberte. Vypadáš, jakobys chtěl naše hosty zabít. Co by si o tom myslel Jarl! Klidni trochu." najednou Eldgrima i strážníka vytrhl z jejich malého miniduelu z očí do očí ten, co zastupoval místní.
"Takže, jak jsem říkal. Jste vítáni v jarlově síni. Určitě byste měli pobýt den nebo dva, pořádně zapijeme tuhle naší dohodu." dodal ještě místní obchodník, který musel mít vysoké postavení v klanu, když si mohl dovolit pozvat šupáky do síně. Když se Eldgrim podíval zpátky na druhou stranu přístavu, dívka už tam nebyla. Třeba jí ještě někdy potká tho!

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim si nevšímal toho, že ten muž právě Eldgrimovi trošku povyhrožoval změnou svého postoje. A to byla právě jedna z jeho slabin, podceňoval svého nepřítele a stále věřil, že bude rychlejší, i když si zachová chladnou tvář frajera.
Sigberte, hoď se do klidu. Dáme nějaký ten škopek..
Pravil opět provokativně Eldgrim a poplácal strážného po rameni. Poté se se štítem přehozeným přes záda vydal asi jako všichni ostatní do síně jarla. Jo, konečně zase pořádný pivo!

Eldgrim:

Sigbert se podíval snad ještě ošklivěji. "To jo. Škopek dostaneš." řekl mu k tomu naštvaně, otočil se a odešel. Stejně s ním totiž i obchodník a i druhý strážný, který si vůbec Eldgrimova pohledu k ničemu nevšiml. A třeba by ho to ani nezajímalo, kdyby si všiml. Každopádně, Jarl ještě povolal pár svých nejlepších válečníků. Všech 80 z posádky nebude tahat do síně, navíc by nebyl nikdo, kdo by strážil lodě, ale pár svých nejlepších vezme určitě. A jeho osobní strážce pochopitelně nemůže chybět. Ale.. pivo ještě ne.
"Odnesete ty zásoby na lodě. Připravte to na co nejdřívější vyplutí, nelíbí se mi to tu. Smrdí to tu zbabělostí... zajdem do síně, napijem, přespíme, jedem. Děvky můžu jebat i jinde." nahodil svoje rozkazy Jarl, a pak se podíval na svoje dva strážce.
"Vy dva, půjdete se mnou. Chci se tady ve měste podívat ke kováři." poznamenal, a pak pohlédl přímo na Eldgrima. "Tvůj štít by to taky potřeboval." dodal k tomu pobaveně, a vydal se směrem město. Vignar ho beze slov následoval, ale koukal kolem. Když opustí přístav..holek po ulicích už bude víc! Bylo to sice malé město, ale i v malých městech jsou dámy!

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim jenom pobaveně sledoval Sigberta, jak odchází. Věděl o sobě že není zrovna dobrý člověk, když mu tohle dělá dobře, ale na druhou stranu, byl dobrý Viking a to bylo to hlavní.
Jojo, zrovna jsem to měl v plánu..
Poznamenal Eldgrim na poznámku jeho jarla a pobaveně zabouchal na štít. No, trošku doufal, že takové pobouchání rukou ještě zvládne.
No to já si tu jednu mušličku vyhlídl..
Pravil Eldgrim a naklonil hlavu doprava, dokud mu pěkně hlasitě nekřuplo za krkem. To samé udělal i na druhou stranu. Poté si mlsně olízl rty.

Eldgrim:

Jarl se zachechtal, když tak Eldgrim zabušil do svého štítu, který se sotva nerozpadl. Bylo to vážné, ale zase bylo vidět, že Eldgrim používá štít správně - dává ho přestě na to místo mezi soupeře a sebe, kam má. Lepší, než kdyby na něm jezdil na hradbách nebo tak, žejo. Každopádně, opustili minipřístav a zašli do města. Tam pochopitelně rušno, příjemný den, nějaká děvčata kolem chodila, stejně tak nějací vousatí borci, kteří sekeru doma nenechávali ani, když šli na houby snad. Taková naprostá Severská idylka.
"Už? 'Šak sme sotva dojeli." podivil se Vignar, který si zrovna jednu jinou plavovlásku s pěkně rozměrným pevným pozadím prohlížel. Jarl se zase zachechtal. "Vsadim se, že tady jich pár bude. Ne, že kvůli nějaký někdo vypálí halu, jak se pokusil Mergo minule." dodal pobaveně jarl. Mergo už nebyl na světě. Umřel po tom, co bojoval o čest s jedním manželem jedné moc pěkné paní a prohrál. Mrzuté. Byl dost opilý.
"Tady to je." poznamenal Jarl, když konečně došel před kováře. Asi tady už někdy byl.. ale to nebylo takové překvapení.

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim pochodoval dál se svým jarlem a kolegou. Pravou rukou si přehodil vlasy zpět na původní místo, občas to byla otrava, vzhledem k tomu, že na Severu fučelo furt, obzvlášť na lodi, ale ženský na ty vlasy letěly.
Pánové, to vám povídám..taková něžná bytost. Krásná, mladá..neposkvrněná. Ta bude potřebovat dnes večer poskvrnit..
Pravil Eldgrim a udělal takové dost nechutné mužské gesto. Klasika. No a takhle tedy došli ke kovářovi. Eldgrim konečně sundal ze zad štít a položil ho na zem. Teď nastala opět část, kdy se bude smlouvat s kovářem, pak se mu trochu povyhrožuje, aby jejich věci nedal nikomu jinému a všechno bude zase v cajku.
A co tu potřebuješ ty..?
Zeptal se Eldgrim jarla. Ano, budu mu tykat, protože Vikingové určitě nevykali!

Eldgrim:

"Hah. Jestli je tak krásná jak říkáš, tak už určitě poskvrněná je." poznamenal Vignar bez nějakých okolků pobaveně. No.. ono to tak většinou bývalo, mladá nebo ne. Každopádně.
"Chtěl sem tu kouknout po nějaký dýce. Moje poslední zůstala v krku nějakýho debila co mi na ňu naběhl." vysvětlil jarl, a vešel dovnitř. No.. byl to pěkný obchůdek, bylo tam docela horko, jak to tak v kovárně bývalo. Mistr kovář v půlce těla pracuje jak umí, mezitímco za pultem, kde se nabízely hotové výrobky stál někdo, kdo byl určitě jeho učeň. Nebyl ještě tak mohutný jako jeho mistr, ale kovářské svaly už byly rýsované i u něj. "Co to bude, pánové?" zeptal se vřele, když přišli.

Eldgrim Guthrumsson

Ale hovno..
Poznamenal Eldgrim a přátelsky bouchl pěstí Vignara do ramene. Eldgrim se nějak nezmínil, že ta dívka vypadala na nějakou tu lepší rodinu, takže možné bylo vše. Třeba i to, že mu někdo bude chtít uříznout koule, ale furt to za to stálo! No a tak vešli do kovárny, Eldgrim kovárny příliš nemusel, bylo tu strašné vedro a s tím související hnusný vzduch.
No, tenhle hezoun potřebuje opravit. Takže, chci tu nejlepší péči, protože jak vidíš, moc často na pevnině nejsme. Takže, kolik to bylo minule..?
Zeptal se Eldgrim tázavě a trochu doufal, že si kovář nebude pamatovat a dá menší cenu. Ne že by měl nějaké velké starosti o peníze, přeci jen byl v jejich flotile na slušné pozici, ale prostě vždycky rád ušetřil, protože to znamenalo více piva a lepší děvky.

Eldgrim:

"Víš, jak to s nima je. Když se narodí moc piekná, přijde tatík ožralej domů.." začal pobaveně Vignar. Jarl se na něj vážně podíval. "Vignare?" "Šéfe?" "Drž hubu." projela rychlá konverzace. Ano. Jarl měl doma taky celkem pohlednou dceru, kterou si přeci hlídal. Ale hej. Vignar se sice smutně povídal, že nemůže pokračovat s příběhem a nehodí pointu, ale Eldgrim to určitě dostatečně pochopil. Nojo, klasik Vignar. Ještě, že měl takové sick máchání-sekerou-skills.
"Hmm. Tenhle už je dlouho za svýma dnama hezouna, ale uvidím, co s tím pude udělat." odpověděl mu na to učedník a štít si vzal. "Zejtra to tu bude. Prachy ale předem. Ty vaše lodě jsou moc rychlý na to, abych si moh dovolit nechať tě zaplatit pak." dodal k tomu ještě. Nebyla to nijak nepříčetná cena, tak nějak to, co Eldgrim očekával, na nějakou tu hezkou kurvu případně ještě zbude.

Eldgrim Guthrumsson

Tobě už asi dlouho nikdo nerozbil hubu co?
Pravil Eldgrim provokativně. Byla to taková klasika, provokovat se, dokud jeden neuhodí, dát si do huby a pak to zapít. Proč ne! No, dále se věnoval spíš jen učedníkovi. Eldgrim položil před kováře svůj štít, dokud sloužil, tak se ho určitě nehodlal zbavit. I kdyby ho měli celý překovat! Trošku neochotně mu Eldgrim dal nějaký ten peníz. Následně se trochu zamyslel a vytáhl ještě jeden peníz.
Ty, kováři. Co takhle nějakou malou informaci..?
Zeptal se a lehce nadhodil obočí.

Eldgrim:

Vignar už na to odpověď neměl.. ale pravděpodobně ne. Rozbíjelo se mu hubu celkem těžko. V boji se zbraněmi by se dal porazit mnohem lépe než pěst na pěst.. protože jeho surová síla byla celkem nepříjemně velká.
Každopádně, kovář přikývl na to, že teda Eldgrim se rozhodl peníze vysolit. Vypadalo to skoro, jakoby nečekal, že peníze předem dostane... ale dalo mu to na tvář o trochu přívětivější úsměv. A víc peněz se rovnalo širšímu úsměvu. "Hm. Povídej, copak bys rád věděl o našem malém městečku." poznamenal zvědavě. Jakoby byl sám zvědavý, co za informaci si vlastně může takovýhle cizí šupák kupovat. Mezitím jarl se dohadoval s mistrem kovářem o něčem, pravděpodobně o té dýce.

Eldgrim Guthrumsson

Dobře, ale předem tě varuji..
Pravil Eldgrim a zvedl pravou ruku se vztyčeným ukazováčkem jako varování. Též se na kováře dost přísným výrazem podíval.
..jen někde cekni a potáhnu tě na provaze za lodí, dokud se tvoje tělo nezačne rozmáčet vlivem soli..
Pravil. No, znělo to dost důvěryhodně a dokonce tak, že už to Eldgrim, nebo minimálně Kaldrverg někdy s někým udělal.
A teď k věci. Na tržišti jsem viděl dívku. Vypadala, že je z dost slušné rodiny, no možná z více než jen slušné rodiny. Mladá, jedna z nejhezčích co jsem kdy viděl. O koho jde a kde jí najdu..?
Zeptal se tázavě a s mírným úsměvem nadzvedl pravé obočí. Kovářovi muselo být hned jasné, proč jí chce asi Eldgrim hledat.

Eldgrim:

Učeň se na Eldgrima tvrdě podíval zpátky - nevypadalo to, že by ho výhrůžka nějak moc ohromila. Hej, byl ze Severu, pravděpodobně si tam mluvili o uříznutí mužství každej druhej pátek. Každopádně.. pak se chvilku zamyslel. Jakoby potřeboval nějak spořádat myšlenky.. ale blb to nebyl. "Hmm. Máme tu dívek spoustu, ale když se ptáš, myslím, že vím, kterou myslíš. Blondýna, hrozně krásný modrý oči, hodně šperků, fakt pěknej zadek.. huh?" zeptal se vědoucně s přikyvováním. Pak se zasmál. "To bude Halla. Je fakt hezká, to je pravda, ale za ten zadek musíš bejt připravenej platit krví. Je to dcera našeho Jarla, a dost nepříjemně si ten hodně pohlednej kus masa brání." odpověděl mu konečně.

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim ani moc nečekal, že by borce nějak položil do kolen, ale kdyby náhodou chtěl někde mluvit, tak by si třeba mohl vzpomenout. Eldgrim vzal jednu minci a podal jí kovářovi, jeho informace stála za ten peníz. Každopádně poté Eldgrim pokračoval.
Dcera jarla říkáš..hmm..
Pravil zamyšleně a párkrát si prsty projel svůj plnovous.
Takže říkáš, že má cenu. Má manžela? Pokusil se jí už někdy někdo získat..?
Zeptal se ještě Eldgrim. Tak nějak doufal, že mu kovář ještě odpoví a že si za tu jednu minci nekoupil fakt jen jednu odpověď. Tohle vypadalo na dost nebezpečnou akci, ale jestli stojí za něco riskovat život, tak právě ten zadek, který viděl na tom tržišti!

Eldgrim:

"Manžela? Ne. A asi ještě nějakou chvilku mít nebude.. staroch si jí fakt váží. Je to chytrá holka, Halla. Pomáhá mu s vedením týhle díry víc, než by si jarl kdy připustil." přiznal pobaveně učeň. "A jestli se jí pokusil někdo získat? Chach! Polovina města, co ještě nemá ženu, po ní kouká... a ti, co mají, po ní koukají všichni. Posledně, co jí Digrra šáhnul na zadek, jeho hlava vysela nad přístavem ještě dva měsíce. Ale.. jestli za to stojí?" pokračoval dál, a pak se rozesmál už doopravdy.
"Člověče, viděls tu prdel?" dodal k tomu. No... asi tak. Takže to vypadalo, že otec byl doopravdy jeden zatraceně přísný týpek, co se týkalo hlídání dcery. Byla to zase ale dceruška povedená..

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim protočil oči.
Neptal jsem se, jestli za to stojí.Tu prcínu nemůžu vyhnat z hlavy. Jen jsem se ptal, jak obtížné bude jí získat..každopádně, díky za odpověď. Hoď tam pak jedno za mě..
Pravil se smíchem a spokojeně poplácal kováře po rameni. Takže vlastně splní svoji povinnost, když půjde s jarlem do místního sídla. Zde bude mít spousty příležitostí si nějak získat jeho dceru. Je dost nepravděpodobné, že by ho jarl uznal jako vhodného pro jeho dceru. Eldgrim byl dobrý bojovník, pohledný, ale prakticky nezastával žádnou vyšší funkci, takže nebyl pro místního jarla dost perspektivní. Ale jako nejáká zábavička..to by šlo.

Eldgrim:

"Mhm. Ale varuju tě předem. Není to jen hodně chutnej, zakázanej kus masa. Je chytřeješí než celá tadle vesnice dohromady." hodil ještě učeň po Eldgrimovi, čímž sice nepřímo urazil pořádně i sebe, ale vlastně to jen potvrzovalo jeho větu, protože si toho asi ani nevšiml. Každopádně, tím byla tahle konverzace u konce, protože učeň musel jít pracovat na tom zatraceném štítu, což na něj houkl mistr, který místo práce co dělal předtím šel kovat tu dýku. Vzhledem k tomu, že spěchal, bylo jasné, že jarl nechal zaplatit pořádnou částku, aby svoji dýku získal včas a kvalitní. A Jarl taky s přkývnutím svolal znovu své dva strážce. "Můžem jít. Jestli máte všechno vyjednaný." popohnal, a pokud všechno vyjednané bylo, vydal se rovnou ven. V tom horku se mu nechtělo zůstávat moc dlouho.

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim se jenom uchechtl nad poslední poznámkou od kováře. Poté už se hodlal věnovat jenom jarlovi, přece pokud by měl mít nějaké problémy kvůli té holčině, tak by mu menší zastání od jarla pomohlo. No, uvidíme.
Všechno vyjednáno, takže...pivko?
Pravil Eldgrim s velkým úsměvem a přátelsky poplácal Vignara po ramenou. Eldgrim očekával, že se ten dobytek zase zleje jak to hovado a on to zase schytá a bude ho muset táhnout na loď. Takže už dopředu vymýšlel Eldgrim, jak hezky Vignara tentokrát probudí.

Eldgrim:

"Zdálo se mi to, a nebo jsem slyšel 'pivko'?" zeptal se Vignar, koukajíc někam kolem, jakoby to fakt byla nějaká záhada. Bylo to jasné.. jak šlo o škopek, tak Vignar už by tam nejraději byl první, takže.. to byla jasná páka. Ale zastavil to samotný jarl.
"Pánové, je něco, co vám potřebuju říct. Jdem k lodím." naznačil, a vydal se směrem ven. Vignar se na jarla tak podíval, a stejně tak se pak podíval na Eldgrima. "Pivko jsem určitě slyšel... a šéf taky. Něco s ním je. Todle bude vo hubu." poznamenal bojovník, ale tedy šel za jarlem. Bylo to zvláštní, jak rychle zhoustla atmosféra.. no, lodě byly kousek nedaleko.

Eldgrim Guthrumsson

Eldgrim už viděl ten škopek, jak to do sebe pěkně lije a u toho kouká na jarlovu dceru. Ale v tom ho z jeho vidin přerušil jeho jarl. Ajajaj, tohle smrdělo. Jakmile se něco takového řešilo tak Eldgrim čekal, že to tu celé vyrabují a zapálí. Eldgrim rád zabíjel a raboval, ale zde doplňovali každoročně zásoby., to se jarl zbláznil?
Tak pivko ještě počká..
Pravil a ledabyle nadzvedl ramena. Vypravil se za jarlem připravený na cokoliv. Zřejmě se ale bude jednat o nějaký zlý plán, no Eldgrim si svojí vítěznou cenu už určil, takže..