Seljasund

Klasické Severské město. Ničím zvláštní, ničím speciální, jak už to bývá na Severu většinou zvykem.

Sigurd -> Tvoje matka byla významná a její jméno znalo i pár vyvolených mimo Seljasund a proto ti žádný klidný pohřeb určitě nevyšel. Tvé matce byl dokonce umožněn pohřeb na lodi, což byla jedna z největších ctí, které mohla štítonoška dosáhnout. To se prostě vzala menší loďka, do té se položilo tělo tvé matky, velmi zdobené, a několik potřebných a pro ni blízkých věcí. No, pak se prostě poslala po vodě a tvůj starší bratr vystřelil z luku zapálený šíp, kterým loď i s tvoji matkou zapálil. Několik lidí ještě nějakou chvíli stálo a koukalo se na doutnající loď mizící v dáli. A jak už to bývá, po takovém ceremoniálu musí být pořádná oslava, takže se sešlo celé "město" které začalo zapíjet úspěšný nájezd a šťastnou cestu tvé matky do Valhally. Ani ses nenadál a naproti tobě seděl tvůj bratr s rohem naplněný pivem.
Co máš v plánu..?
Zeptal se tě na rovinu. Ať si chtěl nebo ne, byl to tvůj bratr a ten poznal, že dumáš nad více věcmi, než jen smrtí své matky.

Sigurd Leifsson

Byl to velký ceremoniál. Nebyl smutný, ale přesto to na jednu stranu smutné bylo. Sigurd věděl, že jeho matka umřela smrtí, kterou chtěla, a že teď bude přivítána vedle otce tak, jak se jí slušilo a patřilo a jak si ona zasloužila. Takže byl Sigurd na jednu stranu velmi šťastný. Na tu druhou, pořád to byla jeho matka. A bude mu chybět. Když jeho bratr střelil zápalný šíp, Sigurd zašeptal sám pro sebe a do větru posledních pár slov na rozloučenou. Snad to jeho matka, a nebo Alheste, uslyší. Snad se k ní jednou ve Velkých Halách přidá.
Netrvalo to dlouho, a rozjela se oslava odchodu jejich matky. Tak už to na Severu bývalo. Sigurdův bratr na sebe taky nenechal dlouho čekat. Sigurd sám měl v ruce roh, a pivo v něm bylo také připraveno. Sigurd si první pořádně loknul, než začal něco povídat.
"Hmm. Říkal jsem si, že je možná načase trochu poznat svět..něco ze sebe udělat. Jsem synem Leifa a Hildy. Nechci bejt nadosmrti jen jejich syn." řekl upřímně bratrovi, neboť i přesto, že ani normálně neměl Sigurd potřebu lhát, bratrovi se nelže už vůbec. "A do dalších výprav se mi taky čekat uplně nechce... asi uvidím. Dneska není tak jednoduchý o tom přemejšlet." dořekl s kývnutím, a znova se napil.

Sigurd -> Bratr zůstal chvíli potichu sedět, občas se napil piva a koukal do stolu. Nakonec bouchl prázdným rohem do stolu.
A tím chceš jako říct, že je špatné zůstat ve městě, za který naši položili život?!
Řekl poměrně dost podrážděně. Jde o to, kolikáté pivo že už to vlastně měl? Nebo to bylo první..?
Jak se asi budeš cítit, až přijedou nějací nájezdníci a celé to tu vyplení? Odvezou Astrid a Anhild a budou se na nich střídat, dokud to půjde. A ty si mezitím někde budeš dokazovat, že jsi něčí syn. Podívej se na mě, každý ve vsi mě zná a mají mě rádi, to ti nestačí..?
Poslední větu řekl už tak spíš zoufale. Možná nechtěl, aby jeho mladší bratr odjel, protože by mu chyběl, ale spíš byl možná naštvaný, protože on neměl možnost volby. Byl nejstarší, musel tu zůstat a starat se o mladší sourozence.

Sigurd Leifsson

Sigurd se musel lehce pousmát, když na něj bratr vyjel. Dopil si i svůj roh. Pak se na bratra seriózněji podíval. "Ah, na všechno sis odpověděl. Znají tě, mají tě rádi. Až přijedou nájezdníci, pokud je nezastavíš ty, tak já už vůbec ne." odpověděl mu s pořád ještě jasným klidem. "Ale mě každej nezná, a každej mě rád nemá. Nejsem ty, a ještě jsem nic nedokázal." dodal k tomu všemu klidně. Roh si zatím nechal a z repsektu pro bratra se prostě neotočil a nešel znovu naplnit, i když měl zatracenou chuť to udělat. Měl totiž celkem žízeň.

Sigurd -> Tvůj bratr na tebe chvíli koukal a nic neříkal. Poté vstal a rohem bouchl do stolu, následně se natáhl a vzal i tvůj prázdný.
Tak ty kamaráde, neodjedeš střízlivý..!
Pravil nakonec s úsměvem a došel vám oběma dolít. Zřejmě se smířil s tím, že jestli chceš, tak nemá šanci tě zastavit. Brzy se vrátil a podal ti roh plný piva, samozřejmě nechybělo klasické ťuknutí a napití. Tvůj bratr si následně otřel pěnu z vousů a spokojeně si pomlaskal.
Hodláš aspoň zůstat na Severu?
Zeptal se. Možná i on kdysi snil o tom, že by prostě odjel. Teď nemohl a rázem přepnul, začal se naopak o tvé dobrodružství zajímat a starat se o něj, jako by bylo jeho vlastní.

Sigurd Leifsson

Sigurd se zasmál. "No v to doufám!" vrátil mu, a trpělivě počkal, než mu nedonese jeho bratr další roh. To netrvalo dlouho, a Sigurd už mohl ťuknout a pochopitelně pořádně loknout stejně jako jeho bratr, než se dali na další povídání.. protentokrát v příjemnějším tónu.
"Hmm." zamyslel se Sigurd nad otázkou. "Určitě tu začnu. Sever je můj domov, a mám to tu rád jako nic.. ale kam mě cesty zavedou? Kdo ví!" pronesl vesele, a znova se napil. "Ale co si budem. Není nic nad pravou zdí našich štítů, a nevím, jak dobře by se mi bojovalo po boku někoho, kdo není Seveřan. Kdo ví, jestli někomu takovýmu dokážu věřit." přiznal potom ještě k tomu.

Sigurd -> Tvůj bratr tě pozorně poslouchal, než sis všiml, že tak pomalu ztrácí pozornost a zírá někam směrem za tebe. Byla tam tvoje nejmladší dcera s Knutem. Knut byl nejstarší syn vašeho jarla, byl jeden z nejlepších bojovníků ve vaší vsi a ty si moc dobře věděl, jaký je barbar podle jeho chování na nájezdech. Nedělalo mu problém znásilnit několik žen za den a ještě během aktu jim podříznout krk. Překvapivě to ale vypadalo, že se tvé sestře společnost Knuta líbila. Zatím jen stali opravdu blízko sebe, pili pivo a bavili se.
Schází se poslední měsíc. Marně jsem s ní o tom zkoušel mluvit, je mladá..zamilovaná..
Pravil tvůj bratr aniž by uhnul pohledem od Knuta a tvé sestry. Napil se piva a ty sis mohl všimnout, jak má bílé klouby z toho, jak pevně držel roh.

Sigurd Leifsson

Sigurd už chtěl hodit roh po bratrově obličeji a vynadat mu, že vůbec, ale vůbec nedává pozor, ale pak si konečně všiml, kam za něj se vlastně kouká. Byla tam jeho sestra, a Knut. Knut byl známá firma. Vysoké postavení, ještě vyšší bojové schopnosti a nejvyšší ego. Sigurd se velmi kysele usmál, než vrátil pohled bratrovi.
"Zamilovaná. Hrozný slovo." dodal k tomu jen, a sám se napil ze svého rohu. Sigurd lidi jako Knut z většiny nesnášel. Neměl žádný respekt k ženám jen proto, že se rodily trochu slabší a jen zřídka byly cvičeny k boji.. bylo to nechutné. Ani on z tohohle nebyl nadšený ani zdaleka, takže tady souhlasil s bratrovým naštváním.

Sigurd -> Tvůj bratr na to chvíli zíral, poté opět vzal tvůj i svůj roh, šel je doplnit pivem a vrátil se zpět za tebou.
Když jdeš do toho světa..mohl by si s tím něco udělat. Nikdo by se neodvážil tě jít hledat jinam. Nehodlám tu žít a koukat se na tohle, jednoho dne bych se ho pokusil zbavit já..
Pravil tvůj bratr. Otázka byla, myslel to vážně, nebo z něj mluvil alkohol? A druhá otázka, dalo se s tím vůbec něco dělat? Muselo by to být asi velice radikální řešení, vzhledem k tomu, jak moc vážně už jejich "přátelství" vypadalo.

Sigurd Leifsson

Sigurd přijal další roh s pivem. Jasně, pravděpodoběn mu nebude úplně nejlépe, až se zítra probudí, ale co už. Byl to svátek smrti jejich matky. Ta si zasloužila pořádného pití! Chvilku přemýšlel, co mu to jeho bratr říká.
"Alsunde. Nelíbí se mi to, to jsem už řek. Ale myslíš, že bych měl dělat takovýhle rozhodnutí za ní? Kdyby se jí něco stalo, kdyby jí něco udělal, nečekal bych, ať už bych měl jít do světa, nebo ne." rozjel, protentokrát trochu opatrně. Na jednu stranu se mu líbila představa, jak Knuta velmi silně mlátí kyjem do obličeje, na druhou stranu.. moc dobře věděl, že to není úplně správné. Ne kvůli tomu, že by to Knuta pravděpoodbně velmi bolelo, ale proto, že by to mohlo bolet i jeho sestru. A jeho sestra měla přece právo na svá vlastní rozhodnutí... i když s nimi Sigurd nesouhlasil.
A pak tady byl ten faktor, že Knut nebyl žádný špatný válečník. Ale o tom Sigurd nijak moc nepřemýšlel..
"Jednoho dne ho klidně můžeš na fér duel vyzvat ty. Proč ne. Tak to tady chodí." dodal k tomu, ale sám byl v tomhle tématu roztržený na dvě části a nevěděl, nemohl se rozhodnout, která z nich je menší zlo.

Sigurd -> A nechat se zabít? Zeptal se tvůj bratr napřímo. Každý věděl, že Knut patří k nejsilnějším bojovníkům v okolí. Možná kvůli tomu jak byl obrovský a disponoval brutální silou. Na druhou stranu, co mu dala příroda zde, mu zase ubrala v hlavě, protože nebyl zrovna bedna. A byl opravdu horkokrevný.
Opravdu chceš čekat, až se něco stane? Mohli by jsme na něj vyzrát spolu.. Pravil ještě v poslední nadějí tvůj bratr a napil se z rohu, zpod kterého na tebe koukal, aby viděl zřejmě tvoji poslední reakci na dané téma.

Sigurd Leifsson

"Nevim. Nelíbí se mi to. A nelíbilo by se to ani Alheste. Chci jednou potkat svoje předky.. a pochybuju, že s nějakou léčkou pro Knuta to bude jednoduchý." poznamenal k tomu, a naposledy se ještě napil. Pak už zase prázdno... škoda.
"Můžem něco zkusit, ale ještě líp, sestra tě prokleje. Nezdá se mi to. Ona by si přece měla vybrat, s kým chce bejt, ne my. A, jak sem říkal... kdyby jí něco udělal..tak to by pak bylo něco jinýho. Ale takhle..." dodal k tomu. Pořádně si Alsunda prohlédl. "Ty máš nějakej plán?" zeptal se ho ještě.

Sigurd -> Tvůj bratr si tě pozorně prohlížel. Zřejmě se snažil najít vhodná slova a na něco takového, bylo dobré pivo! Takže se zase zvedl a oběma vám doplnil roh. Následně se k tobě nahnul před stůl a začal.
Knut je totálně tupej. I to moje ranní hovno je chytřejší než on. Na druhou stranu, Alheste a bohy bere opravdu vážně. Můžeme počkat po dnešku, kdy bude dostatečně nalitej..někde ho odchytit a no..nemusíme ho zabíjet. Můžeme ho postrašit. Hodíme na sebe nějaké blbosti, kůži přes hlavu, parohy na to a udělat ze sebe bohy. Třeba ho můžeme napravit. Říct mu, že pokud něco udělá naší sestře, tak už nikdy neuvidí své předky..
Pravil tvůj bratr a napil se piva.

Sigurd Leifsson

Sigurd si poslechl tenhle nápad.. a když myšlenku jeho bratr dokončil, zakuckal se pivem, protože se začal tlemit. "Jestli tebe Alheste nepožehnala šílenstvím..." dodal k tomu pobaveně. Stejně tak i Sigurd bral svojí bohyni a všechno ostatní pochopitelně velmi vážně. Na druhou stranu.. Alheste nebyla nutně bohyně krutá. "No.. jestli naše bohyně není ženská pro každou srandu, tak za to budem pykat ještě dlouho." dodal k tomu, pořád ještě pobavený.