Hornstrandir

Arendar

"O tu odměnu mi ani tolik nejde. Navíc je dost slušná a i po rozdělení bych mohl mít dost na pár dalších nocí ve městě a k tomu nějaké to dobré teplé jídlo." Sroloval plakát a zase ho schoval. "Jsem tu spíš proto, abych se zapojil." Řekl. "Možná se i trochu zabydlel." Pokrčil rameny. "Tohle by mohl být dobrej začátek." Napadlo ho, že když ukáže svoje schopnosti, mohli by o něj stát. S lepším příjmem by si skutečně mohl najít nějaký vlastní přístřešek. To by mu hodně věcí usnadnilo.

Nessa

Nessa se podívala zkoumavě na Yngvild, když tam opět začala povídat slova, kterým nerozuměla. Že by používala magii? 
Podle toho, co její učitelka řekla potom, to opravdu vypadalo, že jsou na místě a že tu duch opravdu byl. Byl? Takže už tu není? Měl by ale být někde poblíž. 
poté Yngvild začala něco hledat s tím, že jí chce něco dát, kdyby náhodou. No a to něco byla dýka. Zdobená stříbrná dýka. Nessa ještě nikdy nic takového neviděla. Tedy...dýku už jo, ale takovouhle ještě ne. Navíc byla nějaká dlouhá na dýku. 
"Opravdu?" ujišťovala se Nessa, že se nepřeslechla a pomalu sáhla po dýce. 
Ještě víc ale Nessu překvapilo, že se s tím dá bodnout i duch. To bylo dosti zajímavé. Avšak Nessa doufala, že jí potřebovat nebude.

Arendar:

"Mhm. No, vybral sis začátek asi dobrej.. tenhle chlapík bude potřebovat spravedlnost." pronesla trochu vážněji, a kývla směrem na ten plakát, co Arendar držel. "Normálně lovcům nepomáhám, ale pro jednou bych mohla vytáhnout paty. Navíc je dneska v Hale hrozná nuda. Jarla se ani nikdo nepokusil zabít." dodala ktomu drsně a pobaveně.. ale Arendar věděl, že pokusit se zabít jarla nebylo každodenní. Ani zdaleka ne. Jeho stráž byla známá po celém Severu svojí bojovnickou schopností. "Řekni Ivarovi, ať vezme službu u jarla. Já jdu ven." pronesla k jednomu ze strážníků, který hned přikývl a vydal se udělat rozkazy. "Můžem jít. Ukážu ti, kde ta vražda byla." pronesla, a mávla na Arendara, že jí má následovat. Mohl klidně nějak dál jet konverzaci, vypadalo to, že Kapitánka je dnes v dobré náladě.


Nessa:

"Jo.. akorát to nikdy nepoužívej v normálním boji. Stříbro by se zničilo ve styku s ocelí... ale na monstra magického typu je to to nejlepší, co jeden může vytáhnout, a funguje to i ve chvílích, kdy by jeden nečekal." vysvětlila zase jednou vesele, a pak si prohlédla celou tu budovu. Vešla dovnitř.
Budova nebyla vyklizená, normálně by se tam dalo žít, ale u jedné zdi byly vidět ostatky něčeho, co dříve byla určitě skříň... a teď už ne. Možná duchova práce. Možná duchova práce bylo to, že jí nikdo neopravil. Doma ale nikdo nebyl, o to se ten člověk, co tu byl, postaral. "No. Duchové se většinou vážou na jeden objekt. Místo, kde umřeli, předmět, kvůli kterému umřeli, nebo třeba něco, co je hodně vázalo nějakou silnou emocí.. nějakej předmět. No.. a nebo třeba ostatky, zbytky těla. Něco takovýho. Měly bychom to najít, zničit, a duch se objeví určitě. Potom ho vyprovodíme z tohohle světa.. i když to se bez boje asi neobejde. K tomu jsem tady ale já...nebo, teda, snad." řekla, na konci se lehce zasmála, a vydala se hledat. Nessa měla taky možnost. Podlaha byla jako u většiny chatrčí tady udusaná hlína, ale na jednom místě tam bylo takové slámové pevné podestlání, takový "koberec".. nebo mohla kouknout k té rozbité skříni.. nebo kolem postelí, byly tam dvě..

Nessa

Nessa chápavě přikývla. Nebojovat s tím proti jiným zbraním. Chápeme. 
Yngvild se vydala dovnitř a Nessa jí následovala. Všimla si trosek, které měli být skříní. Mohl tohle udělat ten duch? A nebo byla z ikei a špatně jí složili...
Nejvyšší Kněžka pokračovala v Nessině dnešní lekci o duchách. Takže hledají nějakou věc a nebo mrtvolu...no proč ne. Nessa se stejně jako Yngvild vydala hledat nějakou tu věc. Nic tu neviděla. Jen ty zbytky skříně, dvě postele...a nějaký slámový koberec. Nessa chvilku jen koukala na ten koberec a přemýšlela. V jedné ruce měla tu dýku od své učitelky. Hm. Zkusila nohou ten koberec nadzvednout, jestli třeba něco není pod ním.

Nessa:

Tady byly na Severu. Jasně, že byla z IKEY! Odkud jinud?
Každopádně, Nessa byla chytré děvče, a první se podívala po místě, které bylo ze všech nejdivnější a nejpozorohodnější. A také měla pravdu. Když nadzvedla koberec, našla tam malý poklop. Jako padací dvířka, ale hopdně malé, jen tak spíš na strčení obličeje, nebo tak. Naštěstí do toho obličej strkat nebude muset, neboť to mělo normálně malý řetízek, za který se to dalo zatáhnout a dvířka otevřít.

Nessa

A Nessa našla poklad! Tak dobře nenašla. Našla nějaký poklop. Avšak byl dost malý na to, aby se jím dokázal protáhnout člověk. Takže to spíš byl ukryt nějaké věci. Hm. Náhoda? Nemyslím si!
"Asi jsem něco našla." zavolala na svou učitelku a vzala za ten řetízek, za který zatáhla. Chtěla otevřít ten poklop. Dost jí zajímalo, co se tam ukrývá.

Arendar

A tak Arendar vyrazil za kapitánkou. Úplně se mu nelíbilo, že o něm mluví jako o lovci odměn, ale dalo se to pochopit vzhledem k tomu s čím za ní přišel, takže se rozhodl, že to nechá být.
"Je normální, že se někdo pokouší zabít jarla?" zeptal se. Věděl, že odpověď asi bude ne, ale chtěl začít konverzaci a nehodlal mluvit o počasí.

Arendar:

"Hmm?" podívala se na něj překvapeně. "Ne, to ne. Jarl má tady dost respektu. A taky.. kdokoli, kdo by se o to pokusil, urvala bych mu hlavu. A kdybych nebylo kolem já, tak někdo jinej z mých chlapů. A kdyby nikdo od nás, tak mu jí urve jarl sám. Už děda zestránul, ale pořád je to medvěd." popsala pobaveně situaci. "Tam odkud seš ty, tam se jarl zabíjí často?" zeptala se k tomu, pořád pobaveně. Jakoby si pořád z něčeho jen dělala srandu. Vůbec to neodpovídalo jejímu postu.

Nessa:

"Oh!" ozvala se Yngvild. A doopravdy. Nessa když zatáhla za řetízek.. našla velmi zaprášenou, malou truhličku. Yngvild Nessu na chvilku zastavila, zavřela oči, a nad truhličkou projela rukou. Nakonec přikývla. Nessa jí mohla otevřít, a řekněme, že to udělala.
Uvnitř truhličky byl prsten, stříbrný s nějakým drahým kamenem. Yngvild se na to pořádně podívala, a pak přikývla znova. "To bude hodně cenný předmět pro kohokoli, kdo tady žil. A dost možná původ toho, proč se tady duch zdržuje. To je dobré.. výborná práce, Nesso!" pochválila učitelka svojí učednici, a prsten si vzala. "Je to škoda - je to krásná práce - ale budeme ho muset zničit, jinak se toho ducha nadobro nezbavíme." vysvětlila.

Arendar

Jo tak, takže ona to byla jarlova vnučka. To vysvětlovalo tu její pozici. Samozřejmě to neznamenalo, že není dobrá v tom, co dělá. Sama říkala, že by někomu urvala hlavu a Arendar rozhodně nechtěl zjišťovat, jestli to fakt dokáže nebo ne. "Upřímně, až do teď jsem se nedostal z naší malé vesničky, takže nevím." Pokrčil rameny. "Takže jarl je tvůj dědeček?" zeptal se na něco, co bylo docela jasné, ale mohl se z toho dozvědět víc.
"Děláš kapitánku stráže dlouho?" Pokračoval hned s další otázkou.

Nessa

Yngvild za Nessou došla a ona tak otevřela tu tajnou skrýš, ve které našla jakousi truhličku. Počkala, až jí její učitelka zkontroluje a když přikývla, otevřela jí. Uvnitř ležel stříbrný prsten s nějakým drahým kamenem. 
Nejvyšší kněžka si prsten prohlédla a znovu kývla. Podle všeho by přesně tohle mohl být předmět, který tu drží duši toho ducha. Nessa za svůj nález dokonce dostala pochvalu. Potěšilo jí to. Pak se dozvěděla, že budou muset ten prsten zničit. Byla to vážně škoda, byl opravdu pěkný. I tak ale přikývla. Přeci jen tu byli právě proto, aby se toho ducha zbavili.